Evoluce

Fáze první:

Máš v ruce prvně zrcadlovku a začínáš svůj vlastní cvakací maraton. Odvážně nastavíš mód M a pokoušíš se o první snímky. Z hrdostí stojíš s tělem v rukou a hledíš skrze hledáček. Doma přichází prozření, protože zjišťuješ, že ty tvoje fotky nejsou až tak šik.

Intermezzo: Zjišťuješ co je ISO, respektive už ti dochází jak s ním pracovat.

Fáze druhá:

Říká se: "fotit, fotit, fotit". Takže fotíš, fotíš a produkuješ spoustu snímků, kterýma se nebude chtít nikdy nikdo prohrabovat. Zpětně se k nim snažíš vrátit, ale je jich fakt moc a tak na to radši kašleš a složku zavíráš.

Intermezzo: Jako dar z nebes je ti seslán externí blesk s dálkovým odpalovačem. Bohužel bude ještě dlouho trvat, než se ho naučíš používat.

Fáze třetí:

Postprodukce? Jasně, teď si na to kápl! Fotky máš přece dobrý, ale i profesionálové upravují. Takže otevřeš jeden z haldy programů, aby si zjistil, že si celkem marnej. Jestli si o tom něco nenastuduješ, tak to akorát posereš. Tady přichází tuny videí na youtube, který stejně do konce nikdy nezhlídneš a když jo, tak po cestě ve vlaku a realizace na vlastní tvorbě je zase v prdeli.

Fáze čtvrtá:

Nakupuješ lepší skla, lepší foťáky, lepší všechno. Jenom ty fotky jsou od představ, co máš v hlavě pěknej kus daleko. Sem tam už vyprodukuješ něco slušnýho, ale to se ti povedlo i deset let zpátky s kompaktem.  Přichází znovuobjev kompozice.

Fáze pátá:

Dobrá fotka chce víc, než jsem myslel a na mě ještě čeká.